O obci

První  písemná zmínka o Nevojicích je z roku 1353.  Podle názvu však  založení obce spadá do 11. až 12. století. V průběhu staletí  se  střídali její majitelé. Po Jindřichovi z Nevojic, který  je zmíněn ve výše  uvedeném roce, to byl koncem 14. století  Jakub Konček z Prus, později v 15.  století páni z Ojnic. V  roce 1511 koupil Tas z Ojnic, tehdejší majitel Nevojic,  městečko  Bučovice, a od té doby sdílely Nevojice stejné vlastníky jako  Bučovice.  Tasova dcera Anna přinesla v roce 1533 věnem bučovické  panství Václavovi z  Boskovic. Posledním mužským potomkem  tohoto vlivného moravského rodu byl Jan  Černohorský z Boskovic,  zvaný Šembera. Jeho dcera Kateřina se v roce 1597  provdala  za Maxmiliána z Lichtenštejna, v jehož rodě zůstaly Bučovice  i s  Nevojicemi až do roku 1848, lesní pozemky do roku 1945.
 Až do skončení třicetileté  války byla obec  uzavřenou osadou. Mimo tuto osadu stál pouze  mlýn na řece Litavě, později pod  hrází mlýnského rybníka.  Zanikl po požáru v roce 1891. Ve 2. polovině 17.  století se  začala osada rozšiřovat směrem na východ výstavbou podsedků  a později  tzv. hoferských chalup.

Tvrziště - zbytky upraveného plenéru areálu tvrze - opevnění pánů z Nevojic (ve farské zahradě)

Hrádek - fortifikace - strategické opevnění s výhledem především k Brnu (západ,) zřejmě umělý  výškový pahorek (Hrádek)
Na  pravém břehu Litavy byla po 1. světové válce založena nová ulice, která vedla  kolem tehdejší silnice z Bučovic do Koryčan,  postavené v  roce 1847. Po 2. světové válce až do dnešních  dnů se obec dále rozšiřovala výstavbou nových ulic na východě  a+ jihu obce pod severními výběžky Ždánického  lesa, kde  je v současné době nabídka stavebních míst. 
 
Škola v obci  je od  roku 1785, kdy byla postavena spolu s budovou „kaplanky“. “Kaplanka“ zanikla po r. 1785 a v r. 1911 byla postavena nová fara.  Nová školní budova byla  vystavěna v roce 1889. Nyní slouží  jako mateřská škola.

Farnost v Nevojicích existovala podle  písemných dokladů již ve 14.  století. Během třicetileté války zanikla. V roce  1785 byla  zřízena tzv. lokální kuracie. Ke znovuobnovení farnosti došlo  až v  roce 1869. Do farnosti stále patří i sousední osada  Letošov, dnes součást obce  Nesovice.

Na železniční trati z Brna do Vlárského  průsmyku  byla zahájena doprava v roce 1887 takzvanou jednokolejkou. Od roku 1920, kdy byla zřízena  železniční zastávka, zde zastavují osobní vlaky. Státní  silnice I. tř. č. 50 z  Brna do Uherského Hradiště byla dána  do provozu v roce 1939 - dvoukolejka.
 
Elektrifikace byla provedena  v roce 1924, plynofikace v roce 1996.
V r. 2005 byl v obci zřízen vodovod.
29. dubna  1945 byla obec osvobozena od nacistické okupace .
Od listopadu 1990 spravuje obec demokraticky zvolené obecní  zastupitelstvo.

Znak a prapor obce - Zelené pole znaku vyjadřuje přírodní charakter katastru. Stříbrný svěrček připomíná první historicky doloženou postavu nesoucí jméno obce - Jindřicha z Nevojic. Biskupská mitra se třemi zlatými jablky – to jsou nejznámější atributy sv. Mikuláše, patrona  kostela, který  obec provází po sedm století.